[Hlavní strana] [Krajský úřad] [Kalendář akcí] [Kontakt] [Pro registrované]


Návrat na hlavní stranu

Jihočeský kraj


Jižní Čechy

JIŽNÍ ČECHY

Malebné, rustikální, nedotčené, romantické... - to vše opravdu jsou. Jižní Čechy! Také nejdávněji, již ve středověku, kultivovaná krajina s bohatstvím rybníků, lesů a luk, trochu paradoxně moderní civilizací málo narušená! Esence historie, a to povětšinou odbojné proti panovníkovi v Praze, kaleidoskop historických měst, hradů, zámků a klášterů. Nejslavnější jméno, které potkáte po celém území někdejšího království - jméno pánů z Růže. Klenotem jihočeských měst i celé země je jejich město sídelní - Český Krumlov. Historické jádro je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Zámecký areál s unikátním barokním divadlem ve středu města, druhý největší v Česku po Pražském hradu, stojí na kopcovitém ostrohu, vytvořeném meandrem Vltavy. Úzké uličky starého města vás klikatě vodí kolem mnoha gotických a renesančních domů v původním stavu.

Metropole České Budějovice svědčí o zakladateli (ve 13. století), českém králi Přemyslu Otakarovi II., dispozicí i prostorným čtvercovým náměstím. Lemují ho středověké domy s malebnou radnicí. Přesto byl za Rožmberků dalším centrem moci Jindřichův Hradec s rozsáhlým zámkem, Rožmberk nebo naposledy Třeboň. K návštěvám lákají i Tábor, spojený s reformním husitským hnutím, renesanční Slavonice a Písek s nejstarším dochovaným kamenným mostem v Česku, po kterém přes řeku Otavu chodil Fráňa Šrámek, básník Měsíce nad řekou. České Budějovice mají hned dvě světoznámé značky piva - Budvar a Samson - a nejpopulárnější českou zemědělskou výstavu Země živitelka, univerzita omlazuje ulice i hospůdky tisíci studentů ještě v dalších městech.

Z nejnavštěvovanějších v Česku je pohádkový zámek v Hluboké nad Vltavou, ve stylu anglické gotiky, s bohatou obrazovou galerií, na kontě s řadou filmů jako kulisa mnoha českých pohádek. Pohádkově působí i zámek Červená Lhota, jehož silueta se odráží v hladině rybníka, také časté dějiště slavných českých filmů. Nad soutokem Vltavy a Otavy se tyčí gotický hrad Zvíkov a o návštěvníky nemají nouzi ani významné církevní památky - klášter Vyšší Brod a klášter Zlatá Koruna.

Příroda je tady víc než rozmanitá. Množstvím rybníků v Třeboňské a Českobudějovické pánvi dokládá ruku člověka (Jakub Krčín z Jelčan byl nejstarším českým krajinným architektem i ekonomem), řadou rašelinišť pak i vliv doby ledové, neb rašeliniště tady jsou pozůstatkem pevninského ledovce. Setkáte se i s drsnější horskou krajinou Novohradských hor a Blanského lesa. Jihovýchodně od Jindřichova Hradce se - díky málo narušené přírodě a hojným volně roztroušeným žulovým blokům, vysokým vrchům a velkým rybníkům - ocitnete v České Kanadě. Osu kraje tvoří Vltava, pro skalní vodáky Matka řek. Jiná řeka - Lužnice - napájí největší tuzemský rybník, Rožmberk. Jeho hráze zpevňují staleté duby. Rybníky byly stavěny již od středověku, přispěly k hospodářskému rozkvětu kraje a přeměnily dříve nezdravou oblast vlhkých močálů v mimořádně harmonické území. Chráněná krajinná oblast Třeboňsko se širokou škálou rostlinných a živočišných druhů je součástí mezinárodního systému biosférických rezervací.

Města a obce tady žijí v letní sezóně kulturou a společenskými událostmi. Hudební a divadelní festivaly, výstavy, koncerty, sochařská symposia, výstupy šermířů, historické průvody, městské slavnosti, historické trhy a mnohé další akce v nádherných kulisách historických městských center, vytvářejí neopakovatelnou atmosféru a přitahují každoročně nové návštěvníky.

Mnoho jihočeských obcí je živoucím důkazem řemeslného umu a uměleckého cítění většinou anonymních tvůrců. Jejich půvab je již znám i za hranicemi - díky unikátnímu komplexu selských stavení v obci Holašovice, zapsanému v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nemálo skvostů lidové architektury najdeme také v okolí Soběslavi, například ve Vlastiboři či Záluží.



Víte, že ... ?

Podle vzoru horské obce Ammergau uspořádali ochotníci z obce Hořice na Šumavě v roce 1816 první divadelní představení Kristova života a ukřižování - pašijové hry. V osmdesátých letech 19. století již hrálo až 1.300 ochotníků, Pašije byly několikrát i filmovány - poprvé roce 1895 společností bratří Lumiérů. Jednalo se patrně o první hraný film na našem území.

Jedinou českou ukázkou tzv. dvojhradu je zřícenina Choustníku, kdysi mohutné stavby na výrazném hřebeni (680 m n.m.) jižně od Tábora. Dva šlechtici stavěli spolu, měli společné opevnění, ale každý svůj samostatný palác; v tomto případě šlo o bratry, syny Beneše z Choustníka, který hrad založil v letech 1262 - 1282 při cestě z Vitorazska do Prahy. Již v roce 1322 dvojhrad koupili Rožmberkové, poslední z nich - Petr Vok - ho prodal roku 1597 a od roku 1614 pustne ....

Nejznámější Bílou paní v zemi je zřejmě paní Perchta, dcera Oldřicha z Rožmberka a Kateřiny z Vartemberka, manželka Jana z Liechtensteina a pramáti rožmberského rodu (1429 - 1476). Zjevovala se na Jindřichohradeckém zámku v bílém šatě s rouškou kolem hlavy a se svazkem klíčů u pasu, svým potomkům zvěstovala smrt nebo narození nového člena rodiny. Když ještě žila na Hradci, založila nadace a dobročinné služby, údajně i rozdávání sladké kaše chudým na Zelený čtvrtek; tento rituál se dodržoval až do roku 1783. Samotný Jindřichův Hradec je jedním z nejkrásnějších českých měst, plným honosných renesančních domů s gotickými jádry, s řadou kostelů a klášterů, rozsáhlým zámkem na břehu rybníka Vajgar (36 ha), v jehož středu byl roku 1860 uměle nasypán ostrov. V muzeu kromě pamětních síní Emmy Destinové a Bedřicha Smetany jsou celoročně přístupné Krýsovy mechanické jesličky. Nejcennější památkou města je klášter minoritů s kostelem sv. Jana Křtitele, založený za vlády Přemysla Otakara II. řádem německých rytířů.

Jedním z nejstarších, nejrozsáhlejších a díky nákladné rekonstrukci v 70. a 80. letech minulého století i nejzachovalejších hradů u nás je hrad Landštejn. Vznikl jako románský strážní hrad na jednom z žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, na hranici tří historických zemí - Čech, Moravy a Rakouska, nejspíše na rozkaz samotného Přemysla Otakara I., ale brzy hrad získali Vítkovci z třeboňské větve. Vilém z Landštejna patřil k významným dvořanům Lucemburků Karla IV. i Václava IV. Od roku 1771 po požáru způsobeném bleskem se hrad změnil v neobývanou zříceninu, tím romantičtější, že i okolní krajina, nazývaná Českou Kanadou, je vlastně esencí romantiky.

Myšenec, obec severně od města Protivín na břehu Blanice, není jenom jméno z jihočeské lidové písničky, kterou znají již jen milovníci této hudby, ale i místo, kde kdysi dal zbudovat Přemysl Otakar II. hrad, pozoruhodně nevhodně položený z hlediska nejčastější funkce hradů - totiž pro obranu. Tento hrad stavěla písecko-zvíkovská stavební huť (jakousi veřejnou zakázku) a neměl poskytovat ochranu, nýbrž sloužit okázalé reprezentaci dvora a pro důležitá diplomatická jednání. Proto nevadilo - možná naopak - že byl založen ve zcela nevhodné poloze na úpatí nevysokého kopce. Stavba byla zahájena po polovině 13. století a za života krále byl dokončen pouze hradní palác. Po jeho smrti stavební práce skončily a rozestavěné objekty byly ponechány svému osudu. Do zdí si obyvatelé postupně vbudovali svoje domky a někdejší nádvoří je dnes myšeneckou návsí. Součástí hradu byl i kostel, zasvěcený sv. Havlovi a vztyčený na místě starší románské svatyně z 11. století, který je významnou památkou české rané gotiky.

Putim, velmi stará obec zmiňovaná i písemně již v roce 1092, patří k nejslavnějším u nás, byť ji nejspíš málokterý z nás navštívil. Její slávu vytvořili dva spisovatelé. Nejprve Jindřich Šimon Baar v ní nalezl skutečnou předlohu pro svoji postavu Jana Cimbury (dokonce ponechal i autentické jméno), když pobýval na faře svého strýce Josefa Baara (r. 1886). Jan Cimbura (1818 - 1898) tam žil "na vejminku" a jeho osudy natolik spisovatele zaujaly, že je v roce 1907 ztvárnil v románu, podle kterého byl pak natočen i film. Druhým tvůrcem "PR" Putimi byl Jaroslav Hašek - několikrát trávil prázdniny v sousedních Ražicích u dědy, který tam byl porybným. Hašek do Putimi v jedné z nejvýraznějších částí knihy poslal svého dobrého vojáka Švejka. Dnes se Putim stále chlubí svým raně gotickým kostelem sv. Vavřince ze 13. století a farou ze století 16..

V Dačicích, jednom z nejstarších a nejkrásnějších měst Vysočiny (patří ale do kraje Jihočeského!), byla poprvé vyrobena kostka cukru - do roku 1841. První kostkový cukr na světě začal vyrábět ve zdejším cukrovaru Jakub Kryštof Rad v roce 1843. V parčíku u věže dnes stojí kostce cukru věnovaný pomník! Krásu města však určuje především jeho renesanční charakter a řada staveb.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Encyklopedické heslo
AKTUALIZACE: uživatel č. 508 org. 2, 22.03.2005 v 10:39 hodin


Copyright 1998-2021 © Luděk Šorm